Jdi na obsah Jdi na menu
 

Krátkodobý misijní výjezd 02-03/2015

7. 3. 2015

Na přelomu února a března jsem se zúčastnil krátkodobého misijního výjezdu na Zakarpatí společně s týmem Slavoje Razsky z Třince.

Naším cílem bylo zmapování situace přímo na místě, představení projektu pomoci uprchlickým rodinám místní letníční církvi s předáním finanční pomoci a návštěva několika rodin, o kterých píšeme na našich stránkách.

Slavoj RaSlavoj Raszka káže na setkání pastorů Zakarpatské oblastizska je pastorem sboru CB Nová generace v Třinci a se svým týmem jezdí na Zakarpatí již více než 15 let. Spolu s nadačním fondem Nehemia systematicky podporují práci místního pastora Michala Balka a ostatních pastorů zejména setkání pastorů Zakarpatské oblastiv okolí Mukačeva v rómských sborech.

Během našeho společného pobytu jsme navštívili v Berehovu rodinu Romana Kravčenka a v Zariččji rodinu Savko. Osobně jsem se také mohl setkat s rodinou Genadije a Světlany Božievych a předat jim malé dárky od nás včetně finanční pomoci.

Berehovo - setkání s rodinou Romana a Iriny Kravčenko      Irina s dětmi vypráví jejich příběh

Když jsme přijeli pozdě odpoledne do Berehova, které leží na ukrajinsko-maďarské hranici, tak br.Roman byl ještě v práci. Pracuje v termálních lázních jako fotograf a hostům převážně z Maďarska dělá fotky včetně jejich zarámování do malých plastikových rámečků. Dům, ve kterém bydlí, byl více než 3 roky neobydlen. Z vyprávění jeho ženy jsme se dozvěděli, že když přijeli z Doněcka, tak museli nejdříve vyhubit krysy a zprovoznit vodovod. Je zde zavedena elektřina. Dům je sice nedaleko centra, ale jinak stojí v dosti nevlídné a vybydléné části města. U domu mají menší dvorek. Zda se zde dá něco vypěstovat nevím, ale tato oblast patří mezi velmi úrodné... Z dalšího vyprávění vyplynulo, že Roman pracoval jako zástupce biskupa v Dondsc_4108.jpgěcku a rád slouží kázáním Božího slova. Hned po aklimatizaci začal sloužit v místní církvi a to hlavně rómům. V Berehovu většina obyvatel hovoří maďarsky a tak se jeho kázání překládá do maďarštiny.

 Když jsme se ho dočkali, tak byl pro nás pro všechny velkým povzbuzením. Viděli jsme muže víry, který i přes všechno negativní, čím musel se svou rodinou projít, rozdává Boží pokoj a má radost a nadšení z toho, že může další lidi vést ke Kristu.

 

 

 

Zariččja - setkání s rodinou Savko 

Pozdě večer jsme se dostali do Zariččja k rodině Iriny a Alexeje Lebedenko.

vlad-savka.jpgDům, ve kterém nyní bydlí, není ani nový ani příliš velký. Nachází se v centru obce Zariččja nedaleko od modlitebny letniční církve, která je sem pozvala a zajistila jim ubytování. Alexej má podle vyprávění 2 vysoké školy a chystá se na práci do zahraničí, jakmile bude mít k dispozici vízum. Jejich dva malí synové jsou roztomilí a měli obrovskou radost z dovezených dárků. Jeden z nich nám za odměnu zazpíval dětskou písničku o Pánu Ježíši..

Irinin bratr Vlad se v současnosti připravuje na vysokou školu a setra Serafíma půjde v září do první třídy.

Irinina maminka pak vyprávěla o tom, jak se sem dostali, o známých a příbuzných, kteří zůstali na Donbassu. Líčila nám situaci, kdy se jejich známí na několik dní odmlčeli a nebrali telefon - nikdo nevěděl co s nimi je... Po nějakém čase se dozvěděli, že při útěku z bojové zóny v jejich těsné blízkosti vybuchl ohlušující granát a na několik dnů ztratili sluch... Pro nás nepředstavitelné - pro ně realita...

Často si volají se svými příbuznými, kteří zůstali na okupovaném Donbassu a nesou je ve svých modlitbách. Zatím tito lidé nemají možnost vycestovat a tak musí svou naději plně vkládat do Božích rukou... 

 

 

Zariččja - nedělní Bohoslužba - setkání s dalšími rodinami uprchlíků

zariccja_100.jpgLetniční sbor v Zariččji má dlouholetou tradici. Nyní se zde schází více jak 300 křesťanů.

V tuto neděli byla Bohoslužba i s Večeří Páně.

V přední části sálu sedí zpěváci, kazatel a starší sboru...

 

Po skončení shromáždění jsem se zariccja_104.jpgmohl seznámit i s dalšími 2 rodinami uprchlíků o které se místní církev také stará. Jedna rodina má 6 dětí a druhá má 8 dětí. Když se dozvěděli, že oblečení, které dostali, pochází od nás, tak nám moc děkovali a byli velmi vděční za to, že na jejich potřeby někdo myslí...

 

Na shromáždění jsem se mohl osobně setkat s celou rodinou Božievych.image-11ab964970e92c99194635987d453cd3f42db5cbddb22058ad4dd9a201bfd0a0-v.jpg Při společném obědě jsme si povídali o životě u nich v Doněcku. Bylo vidět, jak touží i po těch dalších 4 dětech, které jim byli úředně svěřeny do pěstounské péče, a chtěli by je už mít co nejdříve doma. Zatím to však nejde a děti zůstávají v dětském domově v Záporoží. Božievy mají vyhlídnutý dům, který by img_20141121_142550.jpgvyhovoval úřadům pro založení dětského domova rodinného typu v Mukačevě. Dům není úplně dokončen, ale je dostatečně velký pro jejich rodinu.  Svou nelehkou situaci snášejí statečně. Genadij pracuje na stavbě. Světlana se plně věnuje dětem. Syn Žeňa se učí hrát na bicí. Nejmenší Kolja dostal od nás velký bagr smiley .

 

 

Zariččja je obec poblíž Iršavy asi 80km východně od Slovenských hranic. Je široko daleko známá tím, že se zde pěstuje zelenina s velkým p1020022.jpgpředstihem ve velkých, vytápěných fóliovnících. Po té se úroda rozváží do ostatních oblastí Ukrajiny a z této namáhavé práce je živobytí pro většinu obyvatel této vesnice i lidí ze sboru. Tyto fotografie jsem pořídil hned vedle modlitebny.

Zajímalo mne tedy, jaká je na Ukrajině ekonomická situace nyní ?

Dozvěděl jsem se, že díky poklesu kurzu ukrajinské hřivny se vše několikanásobně zdražilo a kupní síla obyvatel se tím pádem rapidně snížila. Lidé, kteří ještě mají nějaké peníze stranou, tak nakupují vše, co má nějakou hodnotu, protože jejich úspory ztrácí ze dne na den hodnotu. Vše se přepočítává na dolary/eura. p1020020.jpgOficiální kurz byl v těch dnech okolo 28 UAH/1USD. (UAH = ukrajinská hřivna) Žádná banka na Ukrajině vám ale nyní nevymění hřivny na dolary, protože je prý nemá, i když obráceně to jde.. a tak si lidé mění hřivny na dolary na černém trhu a to ve velmi nevýhodném kurzu. Podle svědectví několika bratrů se neoficiální kurz nyní pohybuje mezi 35-40 UAH/1USD.

 

Ještě v loni v červnu, kdy jsem zde na Zakarpatí byl naposledy, tak se obvyklá měsíční mzda pohybovala okolo 2000 - 3500 UAH což odpovídalo cca 150-250€. Dnes je mzda v UAH stejná, ale v přepočtu na €  má hodnotu cca 75€ / měsíc! Důchodce s vysokoškolským diplomem má důchod 1400 UAH/měsíc což nyní odpovídá 35€/měsíc...... Ceny dováženého zboží jsou však stejné jako u nás, nebo i vyšší. Od dubna se má skokově zvýšit cena zemního plynu, a to až na 3-násobek. 

I když je zde oblast, kde se nebojuje, tak ekonomická destabilizace je tu vidět na každém kroku. Není proto divu, že mnozí odjíždí na práci do zahraničí, aby zajistili své mnohdy velmi početné rodiny.

Na závěr bych chtěl napsat, že to, že jsem mohl poznat tyto naše bratry a sestry v Kristu osobně na místě, mne hluboce zasáhlo a obohatilo. Způsobilo to ve mě ještě větší touhu pomoci. Uvědomil jsem si, že tito lidé nejsou méně vzdělaní, zruční nebo nějak méně duchovní. Do této zkoušky se dostali ne svoji vinou a snaží se v ní obstát. Muži jsou zodpovědní manželé a otcové, kteří chtějí i v této době finančně zabezpečit své rodiny a rozhodně nechtějí jen pasivně čekat, až jim někdo pomůže. Jejich ženy vše prožívají srdečně a citově. Snaží se na novém místě vytvořit domov pro celou rodinu.

My jim v tento daný čas z Boží milosti můžeme materiálně pomoci. Duchovně se však můžeme obohacovat a povzbuzovat vzájemně, neboť to, že patříme stejnému Pánu, je nadevše.

Jiří Kašpar

březen 2015

Příběhy zmiňovaných rodin najdete zde.

Aktuální témata k modlitbám zde.