Jdi na obsah Jdi na menu
 

Roman a Irina Kravčenko

Jak jsme se dostali do Beregova

26.května 2014 jsme se osobně setkali s válkou..
Náš byt byl 2km od doněckého letiště. Nad domy i školou létaly letadla a vrtulníky, neustále střílely a na naše domy dopadaly použité patrony. Ve 13h začala operace o osvobození doněckého letiště. Učitelka nám zavolala: ,,Přijeďte si ihned pro vaše dítě,,

kravcenko_1.jpg    Něco uvnitř mi říkalo, že musíme odjet. 30km od Doněcka jsme měli rodiče ve městě Krasnogorovka. V blízkosti jejich domu stál i náš ještě ne úplně dokončený dům.
      Na jaře jsme dokončili plechovou střechu a nyní bylo potřeba udělat jen nějaké vnitřní úpravy. Mysleli jsme si, že léto strávíme u rodičů, ale něco uvnitř mi stále říkalo, abychom odjeli i odtud. Celá rodina jsme 14.června odjeli do Krivého Rogu v Dněpropetrovské oblasti. Rodiče zůstali ve svém domě.


Za 2 týdny po našem odjezdu (31.června) jsme se dozvěděli, že náš dům zasáhla raketa. Přímý zásah..

kravcenko_3.jpgVýbuch a následný požár všechno zničil. Hliníkové 40-litrové sudy byly jak řešeto. Shořelo i na 20 včelích úlů. Můj otec – učitel tělocviku, 67let – snažil se zabránit ohni, aby se nedostal dál k sousedům. V tu chvíli vybuchla nedaleko další střela a střepina z ní ho smrtelně zranila, na místě zahynul i jeden soused. Matka ještě jako zázrakem stihla otce pohřbít. Nyní je hřbitov ve válečné zóně a nikdo se tam nedostane. Vše je zaminováno..
 

kravcenko_4.jpg

 

 

 

 

 

 

 

kravcenko_5.jpg

 

 

 

 

 

 

Náš starší syn ukončil průmyslovku v Krasnogorovce s vyznamenáním a bez přijímaček ho vzali na Luhanský institut. Nyní jsou obě školy vážně poničeny. Během léta se nám podařilo Timotea přihlásit na Sumský zemědělský institut. Nyní je student 3.ročníku.

    Dcera se učila v Makejevce na zdrávce. V květnu 2014 bylo potřeba, aby při cestě domů projela 5 kontrolami a tak jsme ji převedli do školy v Krivém Rogu. První semestr se učila v Krivém Rogu, nyní ji převádíme na zdrávku do Beregova. Nějaký čas to bude s převedením trvat, ale do školy už chodí.kravcenko_6.jpg
Mladší syn ukončoval sedmou třídu v době leteckých úderů na doněcké letiště.  Žáci ve škole slyšeli salvy z nízko letících bojových letadel. I já jsem ten strašný, šokující zvuk slyšel. Nad sousedovým domem se ve vzduchu zastavil vrtulník a začal střílet směrem k letišti. Patrony zasypaly jeho zahradu a dvorek. Potom zavolala učitelka, ať si rychle přijedeme pro syna…

Do osmé třídy nastoupil David v Krivém Rogu a nyní se učí na gymnáziu v Beregovu.

kravcenko_7.jpg
Do Krivého Rogu jsme odjeli pouze s doklady. Často jsme spali i jedli na podlaze. Vystřídali jsme 4 místa k bydlení. Místní církve nám prokázaly velkou pomoc i útěchu. Tehdy tam bylo s námi asi 5000 uprchlíků. V současné době je tam už více než 25 000 lidí, kteří odešli z okupovaného území. Do vnitrozemí se stěhují celé školy, univerzity i se svými studenty. Na podzim už to bylo hodně náročné a v té době se u nás objevil náš známý - Gennadij Božiev – a říkal nám, že církev v Zakarpatské oblasti nabízí ubytování pro rodiny s dětmi, a že oni už tam odjeli. Hned, jak jsme to uslyšeli, jsme se jednomyslně rozhodli vyslat mne na ,,výzvědy,, smiley


21.listopadu jsme se dostali do Beregova u maďarských hranic v Zakarpatské oblasti a 22.11. jsem získal práci, kterou mám až do dnes. Pracuji jako fotograf.


kravcenko_2.jpg

Moje žena dostává malý důchod za práci v zaměstnání v nebezpečném prostředí.
V současnosti máme vše potřebné k přežití zimy. Máme kde bydlet, máme dřevo na topení, máme zeleninu, mouku i cukr… Bohu patří všechna sláva a církvi ohromné díky, díky lidem, kteří mají otevřené srdce.

 

 

Děkujeme i za vaši snahu nám pomoci. Můj Bůh, kterému sloužím, nechť naplní i vaše potřeby mírou svého bohatství.
Roman Kravčenko  
Leden 2015, Beregovo