Jdi na obsah Jdi na menu
 

03 - Rozhovor s biskupem letničních církví Doněcké oblasti (2014/10)

6. 2. 2015

Biskup Anatolij Bezkrovný: «Byly dny, kdy jsme přijímali i 400 uprchlíků za den»

středa, 1.října 2014, 09:53

    Pozornost celé Ukrajiny a také ukrajinské církve se dnes upíná k jiho-východu Ukrajiny.
    Udělat si názor na tuto věc pomocí sdělovacích prostředků je jedna věc a být očitým svědkem těchto událostí je věc leckdy úplně jiná. O tom, co prožívají protestanské církve v Doněcké a Luhanské oblasti, jaké těžkosti zažívají na okupovaném území a jak slouží a pracují církve v tomto čase hovoří biskup Doněckého svazu letničních církví Anatolij Bezkrovný:     

949_gol.jpg

  • Jaká byla reakce církve ve východních oblastech na události posledních měsíců?

Většina věřících je na straně Ukrajiny a ne DNR (tzv. Doněcká národní/lidová republika) nebo LNR (tzv. Luhanská národní/lidová republika). Jsou ale i tací, kteří jsou prorusky naladění.
Někteří lidé dokonce i odešli z církve proto, že se pastoři zaobírají politikou. Podle nich by se měli jen modlit za mír… Ale toto není politika, to je naplňování Božího Slova. Zřejmě právě proto začalo vedení DNR začalo s bitím, pronásledováním a zabíjením věřících. V řadě měst pastoři a jiní služebníci zažívali proná
sledování, vyhrožování a obsazení sborových budov.

  • Kde nejvíce církev trpěla?

Proruští separatisté obsadili a zabrali modlitební dům církve ,,Slovo života,, v Doněcku. V Makijevce také.
Služebníci byli uvězněni. Potom je, ale pustili.
O tragédii ve Slavjansku jsme už mnoho slyšeli. Zde ještě hodně utrpěl sbor ,,Rema,, kde je pastorem Vladimir Gorbačev.
V Horlivce zabrali modlitebnu baptistů.
I v jiných městech mnozí znovuzrození věřící trpěli -  v Šachtěrsku, v Torezu, kde velmi hrubě zbili pastora. Je mu okolo 60 let a zbili ho pažbami ze samopalů. Všechno cenné sebrali z modlitebního i jeho rodinného domu, nacpali to do jeho auta a odjeli.

  • A vy osobně máte problémy s tzv. DNRovcemi?

Město Krasnoarmejsk, ve kterém bydlím, je na území kontrolovaném Ukrajinou a do okupovaných teritorií Doněcké oblasti už několik měsíců nejezdím. Myslím si, že moje jméno je na černém seznamu. Přicházel jsem s nimi do kontaktu na kontrolních stanovištích a mám z toho velice nepříjemné vzpomínky. Příslušníci ukrajinské armády jsou také vyzbrojeni, ale jejich přístup byl přívětivější. I když válka je válka a každé auto budí nějaké podezření.

DNRovci se chovají často neadekvátně. Často míří na člověka samopalem s prstem na spoušti a přitom k tomu nemají důvod - já nejsem ozbrojený, stojím – neutíkám jim, ale jim se něco ,,nezdálo,,

  • Odkud víte, že jste na jejich černé listině?   949_2.jpg

Mezi teroristy je mnoho odpadlíků. Oni znají všechny pastory i naše postoje.
Ještě, když jsem jezdil svobodně po celé oblasti, jeden z nich prohlásil: ,,To je nepřítel DNR, kterého je třeba pověsit..,, Některé jsem osobně znal a to, že šli k teroristům se zbraní v rukou je výsledek působení ducha vzpoury.

  • Jezdil jste na okupované území s humanitární pomocí?

Tehdy ještě nebyla taková humanitární krize jako nyní, jezdíval jsem normálně navštívit jednotlivé sbory.

Nyní je situace taková, že tam mají obrovskou nouzi a potřebují pomoc. Bylo by lepší ne aby někdo zvenčí jezdil tam, ale aby odtud vyjížděli místní bratři, kteří se můžou vracet domů a převážet tam potraviny. Nyní posíláme do okupované zóny mnoho potravin do všech měst, kromě Horlovky. Horlovka je obzvlášť izolovaná, ale přesto zůstáváme spojeni s bratry.

  • Můžete nám říci svědectví o tom, jak Bůh ochránil lidi od útoků separatistů?

Ve Slavjansku jsem mluvil s pastorem Alexandrem Pavenkem, kterému DNRovci zavraždili 2 syny a 2 diakony z jeho církve. Sebrali je přímo po shromáždění na den letnic… a pak začali ostřelovat jejich firmu na výrobu nábytku. Sledovali pastora, kdy tam přijede. Třetí syn, který byl s ním, byl raněný střepinou. Pastor k tomu říká: ,, Jen Bůh sám nás ochránil z toho ostřelování  – okolo nás vybuchovali nálože, byly prostřelené skrz na skrz železné desky 10mm silné, ale my jsme všichni zůstali na živu.,,

Znám ještě jednoho pastora, který se dostal do ostřelování, když jel mikrobusem. Dveře auta od řidiče byly prostřelené, ale on sám přežil bez zranění. Takže svědectví je mnoho..

  • A nyní, kdo může za ostřelování obytných domů civilních obyvatel? Někteří místní tvrdí, že za to může ukrajinská armáda. Je možné to zjistit, když jste na místě ostřelování?

Někdy je těžké se v tom vyznat. Moje dcera žije ve Slavjansku a syn v Makejevke. Dcera s rodinou byla skoro dva měsíce u nás a když byl Slavjansk osvobozen, vrátila se tam. Říkala, že nejčastěji místní lidé vidí co se děje. Někdy ukrajinská armáda, když zaměřuje separatistická stanoviště, se mine, někdy ukrajinci nevydrželi a odpovídali na střelbu separatistů vedenou z obytných čvrtí. Proto se samozřejmě strefí i do obytných domů. Často se taky stávalo, kdy DNRovci ostřelovali z okrajů města ukrajinské pozice a protože se nedočkali odvetné palby, tak otočili zbraně a pálili do města, aby potom obvinili ukrajinskou armádu z toho, že ničí civilní domy.
Mnoho očitých svědků tvrdí, že když ukrajinská armáda zasáhla nějaké obytné domy, tak se to stalo náhodou, nikdy ne cíleně. Existuje video, jak na obchvatu okolo Doněcka stál ,,Grad,, separatistů a ostřeloval vlakové nádraží.

  • Co způsobili tyto události s církví ve východní Ukrajině?

Upřímně řečeno, ze začátku jsem očekával, že lidé houfně přijdou do církve a budou činit pokání.
Nestalo se tak.
Naopak – ze začátku na shromáždění chodilo velmi málo lidí. Nyní je situace jiná. Během posledních 2 měsíců prakticky na každém shromáždění lidé přichází k Bohu. Mezi nimi je mnoho uprchlíků, kterým jsme pomohli.
Často přijímáme, ubytováváme, rozdáváme léky, oblečení atd. mnohým uprchlíkům. Byly dny, kdy přicházelo i 400 lidí. Některým jsme pomohli odjet dál, a ty kdo neměli takovou možnost, zůstávali zde. Více než 200 lidí jsou ubytováni v pronajatých ubytovnách a v rodinách věřících. Do modliteben ubytováváme přednostně jen věřící.. Mnoho nevěřících nyní říká, že začnou chodit do církve. Můžou za to i jiné okolnosti…

  • Jaké máte na mysli?

Je to církev, která není z naší oblasti, konkrétně církev za západní části Ukrajiny. Zde trvá ta ideologická válka, ve které si myslím, že Východ už prohrál. Když rozdáváme lidem těstoviny, konzervy, obilniny, tak se nás ptají: ,, Kde to všechno berete?,, a my odpovídáme: ,,Banderovci nám pomáhají …,, Ve skutečnosti jsem viděl působení jednoty Kristova Těla. Žádný z regionů Ukrajiny nezůstal nečinný: přivážejí k nám potraviny, oblečení, posílají finanční pomoc.. Průkopníkem této služby je biskup Vladimír Brička. Velké poděkování patří bratrům z Lvovské oblasti, Rovenské a Ternopolské oblasti… prostě ze všech oblastí.  V tom, jak se zachovala Církev, je obrovské požehnání.

Před několika dny jsem měl telefonát z místního úřadu práce a sociální ochrany ( docela úzce s nimi spolupracujeme) s prosbou: ,,Řekněte nám v jaké finanční hodnotě jste poskytli pomoc uprchlíkům. ,,
Když jsme to spočítali, tak nám vyšlo více jak 1 milion hřiven.. a to je jenom to, co prošlo naší církví. Vskutku zde platí verše 2.Kor 6,3-10: …jsme chudí a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme a přece nám patří vše..

  • Jak velký je váš sbor?

-      Okolo 170 členů. Církev není velká, ale máme mnoho dobrovolníků, kteří slouží, pomáhají, jezdí svými auty podle potřeb.. Co se týká našeho Krasnoarmejského okresu děláme tuto práci společně s církvemi okolních měst. Do okresů okolo Slavjanska a Kramatorska na pomoc místním věřícím přijíždí skupiny dobrovolníků ze západní Ukrajiny, kteří opravují poničené domy. Je to velmi znatelná pomoc.
Jim patří díky a našemu Bohu patří sláva!

 

 

zdroj:
http://www.chve.org.ua/web-conference/item/389-bezkrovnyy-dopomoga